O knihovně a malinko o mně.

„Ideální“ knihovna se stará o lidi. Je provázaná s životem v dané obci tak, že se pro něj stává nepostradatelnou. „Ideální“ knihovna je taková knihovna, které si lidé ani pořádně nevšimnou, protože je pořád na svém místě a vždycky má to, co potřebují.

(Z knihy „Dewey - Kocour z knihovny, který okouzlil celý svět“ od Vicki Myron)

Knihovna Vám nabízí nejen rozmanité služby, ale také příjemné prostředí pro Váš volný čas:

  • Navštivte akce, které pro Vás připravujeme.
  • Vychutnejte si také klid pro čtení.
  • Přijďte si jen tak posedět a odpočinout, nebo přemýšlet a tvořit.
  • Naplánujte si setkání s přáteli a známými.

 

Z našeho fondu si určitě vyberete. Najdete zde vše od časopisů, domácí i zahraniční beletrie přes dětskou literaturu, sci-fi a fantasy, hobby publikace, turistické průvodce až po slovníky a populárně naučnou a odbornou literaturu.

Samozřejmě se můžete připojit k Internetu.

Podrobněji v sekci Služby.

S výběrem, obsluhou počítače i jakýmkoli jiným dotazem Vám rádi pomůžeme!

 

A malá zpověď :-)

Do knihovny jsem chodila vždy, od první chvíle, co jsem uměla číst a co mi svět knih učaroval.Knihovnu v Rančířově jsem navštěvovala v době, kdy ji vedla bývalá učitelka paní Jarošová a pak i později, kdy tam byla paní Kavalierová. Když jsem se před sedmi lety zeptala, zda bych život knihovny nemohla oživit a knihy půjčovat, zastupitelstvo obce nebylo proti. Naopak to uvítalo.
Od začátku byly pro mou činnost důležité paní knihovnice z regionu naší jihlavské knihovny. A tato pomoc stále funguje a mohu se na ně kdykoliv obrátit. Každý rok si půjčujeme z výměnného fondu 8 souborů , to je cca 500 knih ročně. A ještě větší radost mi pak dělá fakt, že se vždy půjčí několik set knih ročně,ale byla i překonána tisícátá výpůjčka.

A proč čtu já? Prostě to miluji :-) Když se mi dostane do ruky kniha, a její děj je natolik poutavý, prožiji si díky knize jiný svět, kterých bych jinak nepoznala. Knihy si často spojuji i s místy, kam si ji beru. Dodnes si pamatuji, co jsem četla na táboře jako mladá holka, co jsem si vzala na dovolenou, co na hory. Ale i okamžiky, kdy celý dům spí a já v tichu a v peřinách čtu o jiném světě. Přečetla jsem mnoho knih, některé mi v hlavě rezonují stále, ale na co si skutečně často vzpomenu, jsou knihy čtené v dětství. Pamatuji si na můj pláč u Malého Bobše, vybaví se mi , jak moc jsem milovala Gabru a Málinku, jak jsem se bála obrázků v knize Krása nesmírná, jak moc jsem se chtěla projít Stínadly se žlutým špendlíkem na klopě.

Moc bych si přála, aby nadále kniha zůstala tím, čím je pro tolik generací lidí. Aby přinášela lásku ke čtení, aby dokázala člověka rozesmát, osušit slzy, když je to třeba,a aby byla nadále ostrovem klidu , kam se člověk rád přesune.